Téměř dvě třetiny pacientů, kteří onemocní koronavirem, trpí obezitou. V tomto článku najdete shrnutí této problematiky a také důvody, proč jsou obézní pacienti častěji ohrožení těžším průběhem tohoto onemocnění. 

Šedesát tři procent pacientů v intenzivní péči v britských nemocnicích trpí nadváhou nebo obezitou. Tyto údaje vycházejí z čerstvě publikované britské studie. Statistiky dále přinášejí tato fakta:

• Těžším průběhem onemocnění jsou ohroženi obézní pacienti
• Téměř dvě třetiny kriticky nemocných pacientů s koronaviry trpí nadváhou
• Více než 75 procent zemřelých mělo vysoký krevní tlak.
• Muži podléhají na onemocnění COVID-19 mnohem častěji než ženy
• Nejvíce ohroženou skupinu při onemocnění představují senioři

Při obezitě se mění i odpověď imunitního systému. Tkáně a orgány trvale vykazují stav mírného zánětu, což má vliv na celkové utlumení imunitního systému. Obezita se často vyskytuje i společně s dalšími závažnými chorobami jako je např. vysoký krevní tlak, cukrovka druhého typu nebo kardiovaskulární onemocnění.

Obezita zhoršuje také dýchací funkce. Nadměrná váha na hrudi totiž ztěžuje plícím se zhluboka a dostatečně nadechnout. Klesají ventilační parametry a rostou nároky na dodávku kyslíku, plíce jsou tedy oslabeny a klesá jejich činnost. Navíc ucpané tepny mohou také ztížit cirkulaci imunitních buněk, které pak nemohou účinně s infekcí bojovat. Oslabený imunitní systém umožňuje COVID-19 se rozšířit do plic.Tyto faktory mohou vysvětlit, proč dvě třetiny pacientů s koronaviry na jednotce intenzivné péče (JIP) jsou obézní a musejí být připojeny k umělé plicní ventilaci.

Koronavirus dá zabrat i zdravým lidem, chronicky nemocní jsou ale v ohrožení

Mezi nejvíce ohrožené patří:

• jedinci s nemocí dýchacího systému, zejména s astmatem, chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) a chronickou bronchitidou
• kardiaci po srdečních operacích, infarktu myokardu, se selhávajícím srdcem apod
• jedinci s onemocněním ledvin
• jedinci s nádorovým onemocněním;
• jedinci s vrozenou či získanou poruchou imunity (HIV, léčba kortikoidy, imunosuprese, kdy je potlačena obranyschopnost organismu léky u autoimunitních nebo nádorových onemocnění);
• pacienti s cukrovkou prvního i druhého typu

Nechcete skončit na JIP? Nekuřte a hlídejte si váhu

Koronavirus mimo jiné napadá i řasinky v dýchacích cestách. Ty mají za úkol čistit dýchací cesty tím, že vytvářejí ochranný hlen zachycující viry i bakterie a posouvají je vzhůru, aby mohli být vykašlávány. Vlivem látek obsažených v cigaretovém kouři se snižuje jejich schopnost zbavit mikrobů v dýchacích cestách. Průdušnice a průdušky se tak mnohem hůř čistí a viry i bakterie se snáze dostávají do plic. Kouření je také zřejmě cestou, jíž dochází k infekci jelikož si kuřáci si častěji sahají na rty a obličej. 

Jestli je kouření jedním z důvodů proč na onemocnění umírají více muži (zatím potvrzeno v Číně, Francii, v Německu, v Íránu, v Itálii, v Jižní Koreji i v Japonsku) bude zřejmě ještě předmětem dalších studií. Svoji roli by mohl hrát i chromozom X, který je vůči infekcím odolnější (ženy XX, muži XY).A protože ženy mají dva chromozomy X a muži mají pouze jeden, mají zde ženy výhodu. Ženský imunitní systém je i celkově odolnější. Je to hlavně kvůli ženskému pohlavnímu hormonu estrogenu, který stimuluje imunitní systém, a tak bojuje s patogeny rychleji a agresivněji.

Závěrem lze tedy říci, že muži, ženy i děti jsou infikováni novým koronavirem se stejnou frekvencí. Důsledky jsou však velmi odlišné. Rozhodujícími faktory jsou věk, pohlaví a aktuální zdravotní stav, ale také přístup ke zdravému životnímu stylu.  

Author: Dagmar Mušková